Můj život holky

Kluci nastoupily do autobusu a sedli si do druhé řady. Hnedka vedle Olivera si sedl James. Oliverovi zadrnkal mobil. Kdo ti píše? Zeptal se James. Asi máma, počkej musím jí odpovědět.  Oliver vzal mobil a kouknul se kdo mu píše.  Ale nic, nikdo mu nepsal. Divný, řekl Oliver. Dal mobil do batohu.

Za 2 hodiny konečně dorazily na místo. Autobus zastavil a paní učitelka šla dozadu za ostatní žáky. Takže, vemte batohy a jděte ven a počkejte u chaty. Řekla paní učitelka. Všichni se postavily, vzaly batohy a šli ven k trojské chatě. Oliver a James vystoupily a šli. U dveří stal ředitel trojské a chaty a vedle ní stála holka stejného věku jako Oliver. Zrovna koukala na ostatní a vypadala jako kdyby něco pátrala. Pan ředitel na všechny koukal usměvavě. Kdo je ta holka? Zeptal se Oliver. Myslím si, že se jmenuje Oxana, je dcera ředitele téhle trojské chaty. Odpověděl kluk vedle nich, který je za slyšel. Podle mě namyšlená, řekl James. Všichni šli dovnitř.

Vevnitř to vypadalo celkem hezky, byla tam jídelna, ubytovna dokonce i třída, kde se mohli žáci učit. Takže tady budeme celých 7 dní, řekl James. Všichni se koukali nahoru, protože viděli na stropě, krásně vymalovaný andělé, kromě Olivera. Oliver pořád koukal na Oxanu. Kámo, proč se jí pořád všímáš? Zeptal se James. Ale nic. Odpověděl Oliver a začal se dívat jinam. Oliver se nám zamiloval! Zakřičel James na celé kolo. Všichni zhlédli na Olivera. Blbečku. Řekl Oliver. James se usmál a u toho zakroutil očima. Najednou přišel ředitel chaty a Oxana která nevypadala zrovna přátelská. Takže, vítejte v trojské chatě Anděl a Démon. Oliver se zarazil. Anděl a démon? Kde jsem to slyšel? Řekl si pro sebe v duchu Oliver,