Anděl a démon 6.Kapitola
Halo?? Jsi na řadě! Přerušil Olivera, jeden kluk vedle něho s tácem. Omlouvám se. Řekl Oliver a šel s jídlem si sednout vedle Jamese. Můžeš mi něco vysvětlit? Zeptal se James. No? Řekl Oliver a pustil se do ovocného knedlíku s malinami. Ty vážně miluješ Oxanu? Vždyt‘ jí ani neznáš! Řekl James. Já jí nemiluju, už jsem ti to říkal už asi padesátkrát! Řekl rozzlobeně Oliver.
Když oba dva dojedli, James si ještě chtěl dát dortík který byl k tomu. Oliverovi se ale udělalo zle. Musím jít na záchod, počkej tady na mě. Řekl Oliver, postavil se a šel, k klučičím záchodkům. Postavil se před dveře a nadechl se. Olivere to dáš. Řekl jsi pro sebe, a pomaličku otevřel dveře. Když je úplně otevřel někdo na něj vybafl. Ježiš! Lekl se Oliver. Byla to Oxana. Co tady děláš? Tohle jsou přece klučičí záchody. Já vím, chci s tebou mluvit. Řekla. Já už ale asi půjdu… Řekl Oliver a pomaličku šel dozadu, aby se zdejchnul. Ale Oxana to nevzdávala a vzala Olivera za ruku, a přitáhla si ho k sobě. Já nechápu, proč se mnou nechceš mluvit, když na mě pořád koukáš. Řekla, a zavřela za sebou dveře. Dobře, co chceš? Zeptal se Oliver. Ty něco víš o kresbě, anděl a démon? Zeptala se. Oliver se zastavil. V hlavě se mu přehrával obrázek, který našel v starém sešitu, na půdě. Nakonec ale řekl… Ne, nevím, o čem to mluvíš. Řekl, a opustil ruku Oxany. A jak můžeš vědět, že něco vím o té kresbě? Zeptal se znova. To je moje věc, nebudu ti to říkat pane zvědavče. Řekla a posadila se na umyvadlo. Chceš to snad po zlém? Zeptala se. Ty mi vyhrožuješ? Řekl rozzlobeně Oliver. Tak chceš tedy, po zlém? Zeptala se znova. No tak dobře. Našel jsem na půdě sešit, kde něco takový ho, bylo nakreslený. Ale nic dalšího nevím. Řekl a sedl si vedle Oxany na druhý umyvadlo. Oxana se na Olivera koukla a pak usmála. Dík, moc že si mi to řekl. Když něco zjistíš jsi do pokoje 432, zatím se měj. Řekla a stoupla si na zem. Ahoj. Řekla tiše, a šla pryč ze záchodků.
