Anděl a démon 5 kapitola
A chtěj bych říct, že doufám že si to tady, užijete. Usmál se na ně ředitel. Oxano, můžeš ukázat hostům kdo kde bude bydlet? Zeptal se otec Oxany. Oxana na něj uraženě koukla a pak znova si psala do sešitu. No, ták. Pobíral ředitel. Oxana zakroutila očima. Sešit si odložila na stolek. Všichni, at‘ jdou za mnou, půjdeme do postupně do vašich pokojů, kdo bude kdo bydlet. Řekla uraženě Oxana.
Oxana nás dovedla do pokoje, kde budeme bydlet. Oliver a James byli poslední. Tak jste poslední, támhle pokoj 314. Doufám, že nejste blbci, že umíte čísla. Řekla Oxana. No, řekl Oliver. Samodřejmě, že to víme. Skočil Oliverovi do řeči, James, uraženě. Tak čau. Řekla Oxana a utíkala pryč. Oliver se otočil k Jamesovi. Proč jsi mi skočil do řeči? Zeptal se Oliver. Hele, já vím že ses do ní zamiloval… Odpověděl James. Co? To vůbec není pravda! Řekl. Mě to říct můžeš. Řekl James. Konec debaty, musíme se připravit přece na oběd. Řekl Oliver.
Na obědě všichni byli po skupinkách u stolu. Každý si musel vzít tác, a vzít si jídlo. James seděl u stolu a čekal na Olivera. Oliver si všimnul že u rohu seděla dcera ředitele horské chaty, Oxana. Zase si něco do svého sešitu zapisovala, a tajemně koukala na žáky který, seděli vedle ní u stolu.
